neděle 2. března 2014

Vykiwení jeskyňáři?

Národní parky Malajsie 2 - Gunung Mulu

 

Vykiwené čeká cesta z města Kuching do Miri, odkud mají připravené expediční letadlo do džungle odlehlého národního parku Gunung Mulu, v němž je mimo jiné i jeden z největších přístupných jeskynních systémů na světě. A bude to cesta autobusem. Zprvu si kluci pochvalují komfortní sedačky a pěkný výhled podél cesty na palmové háje a v ní schované domorodé chatrče. A občas nějaká města a v nich zastávky na svačiny v místních „hostincích“. Což je obvykle místo, kde parkují autobusy a okolo je třeba pět stánků s různým asijským jídlem, trochu té špíny, potulný pes, pár domácích vychrtlých koček a nějaká ta slípka (co ještě unikla svému osudu). A pak místním lidé, pochutnávající si na zdejších dobrotách. To vše je zábava - jen než padne tma. A protože kluci mají cestu na 16 hodin a tmu na 10 hodin z toho, tak nebude na co koukat. Ale hlavně, jak už si kluci z cestování po Malajsii stačili všimnout, místní prostě milují klimatizace. Proto kamkoliv vejdete, máte pocit, že zmrznete. Vykiwení se tak do busu, ač je venku 35, cpou s mikinou. Přesto jak přijde noc, ještě se ochladí, a tak na další zastávce tahají z batohu spacák, aby nám při tom tropickém cestování neumrzli - a aby byli i schopni trochu usnout.

 


 

Ráno už je čeká vrtulové letadlo, letící v malé výšce. Mají tak možnost sledovat neuvěřitelně klikaté meandry řek a také nekonečné lány palem, dávající palmový olej. Ty tu nahradili původní tropický prales, a postupně se zakusují blíže a blíže ke všem zdejším národním parkům. Tak snad tu ještě nějaký původní život zůstal Vykiweným k prozkoumání. Ubytují se a uloží si věci v malém rodinném pensionu, odeženou zvědavé kočičky a vyráží do parku. Protože ten zdejší je mimo jiné známý jednou z největších kolonií netopýrů (čítající asi 10 různých druhů), jdou rovnou na pozorování jejich podvečerní migrací za jídlem. Z jeskyně Deer Cave se dnes tak jako každý večer vydá za večeří přes 3 miliony netopýrů. A Vykiwení jsou u toho. Sledují, jak nejprve malé skupiny zkontrolují a případně vytlačí číhající dravce a pak se vyvalí téměř nekonečná řeka netopýrů, mířících na lov. Úchvatná podívaná! Po návratu mají večeři z domácí kuchyně, což je příjemná změna proti těm všem smaženým nudlím a rýžím. Silný vývar z kuřete, zázvoru a nějaké místní houby, rýží s masem, pečenou rybu a jako přílohu spařené a smažené kapradí. Jako desert čerstvé ovoce. Za zpěvu místních žab a nočního lijáku jdou spát.

 


 

Poznávání džungle začínají druhý den trochu turisticky - na vyhlídkovém závěsném lanovém chodníku (Canopy Walk), který vede až 30 metrů nad zemí v korunách pralesa a je nejdelší na světě. Ale mají trochu smůlu a moc zvířat v korunách stromů nezahlédnou. Sbírku fotografických úlovků, kterou po nich požadujeme, tedy nerozšíří. I proto Vykiwené, milovníky jeskyní, posíláme po řece s průvodcem na průzkum první jeskyně. Nejdříve na rozehřátí mají jeskyni, která je částečně osvětlená, aby se lépe seznámili s tím, co je tu k vidění. Cesta k jeskyni vede nejdříve po vodě, na místních dlouhých motorových pramicích. Pak asi půl hodiny chůze džunglí, až se dostanou k nenápadnému vchodu do jeskyně. Tady mají ještě docela pohodlný chodníček a z něj koukají, kde je co kolem. Živočichů tu skutečně pár je. Třeba tu jsou pavouci, kteří mají až 13 cm v průměru, ale nejsou moc nebezpeční. Je tu spousta jeskynních sarančat a pak je tu něco nového, co Vykiwení ještě neviděli. Říkají tomu „Vlasatá Marry“ (Hairy Marry) a je to taková dlouhonohá stonožka, které v ohrožení neváhá zaútočit a hlavně je jedovatá. Lukáš si hned představuje, jak při lezení v jeskyni na takovou Marry sáhne a přeběhne mu mráz po zádech.

 


 

Dále je v jeskyní samozřejmě možné potkat netopýry a také zde hnízdí vlaštovky. Ty i ve tmě poznáte tak, že narozdíl od netopýrů při létání sondují terén jakoby cvakáním. A pak podle odrazu zvuku létají, tak aby nenarážely do zdejších četných krápníků. Po dvou hodinách v šedivo-hnědé jeskyni je pro kluky návrat do zeleně, jako když v poušti přijdete do oázy. A tak necháme Vykiwené ať se zeleně nasytí. Protože je stále dost času, mají možnost se procházet džunglí. Místo velkých úlovků, které byste v tak velkém lese čekali, přidávají do „sbírek“ hlavně hmyz. Různě chlupaté housenky, stonožky, ještěrky, vážky a taky houbičky a různá kvítka.


 

Další den ráno kluky budíme ještě před úsvitem a s čelovkami si to razí k pozorovací věži (Treetop Tower), která je uprostřed lesa. Tam se pokusí číhat na probouzející se ptáky Zoborožce, kteří zdejší les obývají. Jak přibývá světla, přibývá i zvuků probouzejícího se pralesa kolem, až je kolem úplná kakofonie. Ale vzácný velký pták nikde. Jediné co zahlédnou je pár pralesních veverek, včetně trpasličí veverky. Ale i tak je to kouzelné ráno. Po snídaní je pak vysíláme na jeskyní expedici, která už bude náročnější - do jeskyně Kenyalang. Nafasují přilby, čelovky a po hodinové cestě pralesem dojdou k malému otvoru, kterým se sotva protáhnou. Vchází tak do jeskynního systému, kterým musí projít trochu plazením úzkými otvory, trochu klouzánív blátě, na pokraji jeskynních jezírek, která jsou ozdobená krápníky. Kluci jako zkušení jeskyňáři si celou tůru užívají. A těší se na další.



 

Ta přichází hned další den. Je to výprava do jeskyně StoneHorse. Ta začíná začíná naopak velkým sálem, kterým se vchází do daleko prostornějšího systému. Je tu více pasáží, kdy je třeba zajistit se lanem, či překlenout hluboké, kluzké rokliny. Je tu také spousta vlaštovek a dokonce i jedno plné hnízdo, ke kterému se můžou snadno podívat. Netopýři celou dobu sledují nezvané vetřelce a to až do doby, kdy Vykiwení s průvodcem jeskyni ve zdraví opustí. Při tomse jim podaří husarský kousek, když zpozorují a vyfotí zdejší Red Leaf Monkey (Hulman kaštanový) - což jak potvrdil i místní průvodce, je hodně vzácná příležitost.

 


 

Poslední den čeká na Vykiwené výprava přes největší jeskyni v parku, údolím říčky do džungle, skrz propadlý jeskynní strop - místo zvané Garden of Eden (rajská zahrada). Vše začíná jako běžná výprava, do obří jeskyně Deer cave. Ale pak se vydávají mimo běžnou turistickou cestičku a vyráží přímo do středu nánosů guana (trus netopýrů). Když dojdou k říčce, která vtéká do jeskyně, vypadá to, že došli na konec cesty. Průvodkyně je ale vede středem vody a po překonáním pár kamenných stěn až ven z jeskyně, do džungle. Kluci, už zvyklí z jiných treků, ani nenamítají, když mají plné boty vody a šlapou si to v dusné džungli, k zatím neznámému cíli. Cestou potkávají četné mravenčí a termití dálnice, žabky a motýli. Nakonec potkají i velmi přítulné, ale nevítané kamarádky – pijavice. Které, ač vypadají nemotorně, se neuvěřitelně rychle na vás dokáží při chůzi přichytit a pak vyšplhat až na nějaké místo, kde se mohou zakousnout. Chvíli tak kluci zápasí a odcvrnkávají pár pijavic, i přes jejich houževnatý odpor.


 

A pak konečně dorazí v polednek vodopádu v džungli. Tady si jednak mohou sníst oběd, ale také dáto svěžující koupel před cestou zpět. Kluci nemají plavky a takto risknou na nuda. A doufají, že je nic nekousne, ani se nic nepřicucne. Naštěstí krokodýli ani pijavice nemají vodopády rádi a tak ve zdraví a osvěžení vyráží zpět. To už je pro Lukáše s Michalem hračkou. A za chvíli projdou jak říčku, tak hory guana, kolem tajemné jeskynní sprchy, až opět ocitnou zpět na běžné vycházkové trase v Deer cave. Pak už je jen kousek do sousední, krápníky zdobené jeskyně Lang Cave, která je pro něj rozloučením s místním parkem. Pak už nezbývá, než se zabalit, rozloučit s kočkami, co hlídají batohy a vyrazit letadlem zpět do Miri. Tam už na něčekají další národní parky a další výpravy.


 

Dostanou se Vykiweným příště pijavice až pod kůži? Uvidí ještě větší jeskyni, než viděli v Mulu?

 

 

GALERIE:

 

- Mulu NP 1

- Mulu NP 2

- Mulu NP 3

1 komentář: